S Motolem kolem světa

 

Před dvěma týdny publikoval server Idnes informaci, že šipka ukazující směr na dětském cizineckém oddělení motolské nemocnice zobrazující tři různá etnika, Asiata, Afričana a Indiána, vyvolala pobouření u jedné z návštěvnic zařízení, Američanky žijící v Praze, Amandy L. Tři obličeje jsou vyobrazeny tradičním lidovým způsobem. Asiat je žlutý a má kulatou čepičku z rákosu, Indián čelenku s pery a Afričan zlatý kroužek v uchu. Na sociálních sítích se strhla bouře nevole o přehnané politické korektnosti, která prý rozkládá evropskou společnost. Jak je to ale doopravdy?

 

Metla lidstva

 

Politická korektnost se v posledních měsících stala takřka sprostým slovem evokujícím pokrytečnost, slabost a nefungující multikulturalismus prosazovaný od běžných občanů odtržených evropských elit. Nutno říci, že v některých případech tomu tak doopravdy je. Nejděsivějším příkladem jsou silvestrovké útoky migrantů na ženy v Kolíně nad Rýnem, jež média nejprve ignorovala právě s ohledem na to, aby neřekla něco špatného o cizincích. Zamlčování pravdy z jakéhokoliv důvodu je však špatné a zde se politická korektnost opravdu stala nebezpečnou.

Jenže to není celý a ani hlavní její význam. Původní cíl proponentů politické korektnosti bylo odbourat předsudky, jež s pravdou nemají nic společného. Kupříkladu že lidský potenciál se odvíjí od barvy kůže, ženy jsou psychicky labilní nebo černoši líní. Přesvědčení, které se i v české společnosti těší překvapivě velké oblibě. Politická korektnost ve své dobré podobě ukazuje fundamentální rovnost všech lidí a nabourává předsudky, jež si lidé mají proti jakékoliv jinakosti tendenci vytvořit. Ve své špatné potom zamlčuje, že i odlišní lidé jsou jen a pouze lidé se všemi možnými špatnými vlastnostmi, které z toho vyplývají. A co na to Motol?

 

Co je špatně?

 

Nejprve je třeba zdůraznit, že síla veřejné reakce neodpovídá významu tohoto konkrétního příkladu a ukazuje spíše na všeobecně zjitřenou atmosféru ve společnosti. Jeden obrázek ani neutvoří názor mnoha lidí, a ani nedokazuje všeobecný rasismus v celé české společnosti, jak se mylně domnívá paní Amanda L. Jistý prostor zde také musí dostat autorská licence Autora šipky, výtvarníka Libora Škrlíka.

V čem konkrétně by však mohl být shledán škodlivým? Zaprvé je to fakt, že cizinci jsou zobrazeni pouze jako lidé jiné barvy kůže, než bílé. To vychází ze stále rozšířené myšlenky, že Čech musí být za všech okolností běloch. Takto etnicky pojatý nacionalismus je nejenom nesmyslný (protože lidé všch ras jsou si fundamentálně rovni a mohou se státni kýmkoliv viz výše), ale dlouhodbě v souvislosti s nevyhnutelnými etnickými proměnami české společnosti, z nichž integrace početné vietnamské komunity je dosud ta nejviditelnější, také neudržitelný. To je dobré dětem ukazovat.

Druhým faktorem je samotné stereotypní zobrazení příslušníků jiných ras. Dětskost zobrazených tváří se může zdát logická vzhledem k místu, avšak odráží také historický způsob Evropanů blahosklonně pohlížet na cizí etnika jako na nesamostatné děti, jež je potřeba vychovat. Proto ta nemoderní pera, rákosová čepička a kroužek v uchu připomínající obrazy afrických otroků dovážených do Ameriky od 16. do 19. století, všechny upomínající na primitivnost ‚nebělochů‘.

Není záměrem vinit autora či samotnou nemocnici ze snahy štvát proti sobě lidi jiné barvy kůže. Ani tvrdit, že se všechny děti po shlédnutí tohoto obrázku automaticky stanou rasisty. Může to však být jeden špatný střípek do mozaiky, z níž si sestavují vlastní myšlenkový svět. A měla by to také být připomínka pro nás dospělé, že legitimní odmítnutí špatné podoby politické korektnosti by nás nemělo svádět k tomu odmítnout i její dobrou podobu o tom, že lidé jsou uvnitř všichni stejní.

 

 

 

Tomáš Hába

 

Zdroj: http://praha.idnes.cz/sipka-cizinecke-oddeleni-motol-dzx-/praha-zpravy.aspx?c=A160210_142640_praha-zpravy_nub