Sesterstva a bratrstva na amerických univerzitách mnozí studenti vnímají jako vstupenku do lepší společnosti a záruku nalezení přátel. Ale tato výsada není pro každého, cena se pohybuje se v rozmezí stovek až tisíců dolarů za semestr. Zatímco se v České republice vedou spory o placení nebo neplacení školného na vysokých školách, v Americe výdaje za univerzitní vzdělání dosahují často i milionových částek. I tak je ovšem členství v takových spolcích snem mnoha studentů.
Neúčastníš se, zaplať
V našem prostředí je naprosto nepředstavitelné, že by student platil za členství ve školním klubu. Jenže spolky v USA nejsou pro členy a členky jen klubem, kde by trávili několik hodin po škole. Je to lifestyle. Pokud jste jednou v sesterstvu nebo bratrstvu, reprezentujete svůj spolek v době vyučování i mimo něj. Například u dívek je nemyslitelné, aby na jakoukoliv akci pořádanou jejich sesterstvem přišly nevhodně oblečené. Při dnech otevřených dveří, rekrutování nových členů, průvodech nebo plesech je po členkách striktně vyžadován dress code. A pokud není dodržen, přijdou penále. Pokuty za různé přestupky nejsou ve spolcích ničím neobvyklým, v některých případech dokonce ani zkouška ve škole není omluvenkou za zmeškanou schůzku spolku. V sesterstvech je o členství mezi studentkami velký zájem, proto je mnoho z adeptek odmítáno. Kritéria přijetí se spolek od spolku liší, ale samozřejmostí je výborný prospěch, reprezentativní vzhled a nejlépe náklonnost ke sportu, protože mnoho spolků mezi sebou soutěží. Filozofie je jednoduchá, pokud si nestanoví členové priority, je zde plno dalších studentů, kteří rádi zaujmou jejich místo.
Merchendise za tisíce
Spolky, které jsou pojmenovány písmeny řecké abecedy, jsou rozděleny na ženské a mužské. Mnoho spolků nabízí členům také ubytování v domech, kde sídlí. To je finančně srovnatelné nebo o trochu levnější, než ubytování nabízené univerzitami, čímž by se částečně dala ospravedlnit vysoká částka, kterou studenti za členství platí. Jenže většina položek, jako již zmíněné pokuty, až tak snadno pochopitelné ospravedlnění nemá. K akcím spolku jsou vyráběna trička s logem a názvem příležitosti, ke které byly vyrobeny. A jejich koupě je samozřejmostí. Takové tričko stojí zhruba 20 dolarů a akcí se za rok pořádá nejméně pět, ne-li více. Nové členky jsou obdarovávány staršími „sestrami“, které kromě dárků, jako je třeba šperk s logem sesterstva, platí za potřeby na výrobu transparentů k významným událostem týkajících se jejich svěřenkyní. Varsity bunda s logem spolku je nutností, téměř stejně jako tepláky, sluneční brýle nebo tumbler na kávu. Společenské události vyžadují reprezentativní oblečení, které je často nutné dokoupit, protože musí ladit s univerzitními barvami.
Společnost vyvolených?
Celkové výdaje za členství ve spolku jsou tak vysoké, že by se mohlo zdát, že se členy může stát jen „zlatá mládež“. Ale není neobvyklé, že studenti o členství stojí natolik, že se kvůli němu neváhají zadlužit. Jenže stojí to vážně za to? „Pro mě byl spolek cestou, jak v prváku poznat nové lidi a najít si přátele,“ uvedla Sarah, která je v Praze na semestrálním studijním pobytu. Jenže na otázku, zda si myslí, že by si bez členství v sesterstvu nebyla schopna najít přátele nedovedla jednoznačně odpovědět. „Podle mne záleží hodně na tom, jako moc populární spolky na univerzitě jsou. Protože určitě existují takové, kde ti, co nejsou členy, mají problém se začlenit do kolektivu,“ popsala Sarah, která za členství v sesterstvu, bez vedlejších výdajů a ubytování, platila podle svých slov „jen“ 400 dolarů za semestr. Vzhledem k obrovskému počtu studentů na amerických univerzitách je velmi pravděpodobné, že mnoho z nich členy spolků nebylo, a přesto zvládli studium absolvovat bez následků. „Mí rodiče mi řekli, že mi 2 000 dolarů za získání přátel platit nebudou,“ řekla Američanka jménem Sucharita. „Chtěla jsem být členkou spolku, dokonce jsem se účastnila výběrového řízení. Ale když jsem zjistila, kolik bych musela kromě těch 2 000 dolarů ještě platit, rychle jsem si to rozmyslela,“ dodala.
Ač by se na první pohled mohlo zdát, že členové spolků by měli být, kvůli přísným kritériím výběru a náročných požadavků, ukázkou ztělesněné inteligence, vkusu a společenské korektnosti, existují případy, kdy je tomu přesně naopak. Například v Miamské univerzitě je v současné době 12 spolků vyšetřováno kvůli obvinění z šikany spolužáků, prezident bratrstva z Baylorské univerzity je obviněn ze znásilnění, stejně jako prezident z Cornellovy univerzity nebo člen bratrstva na univerzitě Gustavus Adolphus a Yale. Samozřejmě na základě těchto případů nelze všechny spolky zavrhovat, jenže už samotná selekce členů z řad studentů se jeví jako šikanování. Protože je veřejným tajemstvím, že členy většiny univerzitních spolků se často nestávají lidé, kteří trpí nadváhou, jsou nepopulární, vzhledově nezapadají do standardů bratrstva/sesterstva, nebo mají osobní nesrovnalosti s jejich členy. Můžeme být tedy rádi, že členové českých univerzitních klubů jsou voleni čistě na základě schopností a nikoliv podle vzhledu, společenského statusu nebo ceny oblečení. A v neposlední řadě je členství zadarmo.
Lenka Hrůzová
názorně 