Andrej Babiš je tragickým omylem české politiky. Představuje to nejhorší, co zdejší správa věcí veřejných od revoluce z roku 1989 vyprodukovala. Fanatický lhář, manipulátor a sobec. Ve své touze po moci se neštítí zajít dále než kdokoliv před ním. Babiš je jako zhoubný nádor, který postupně likviduje poslední zbytky zdravé tkáně. Jedinou správnou možností je vyříznutí tohoto tumoru ven z těla.
Už při svém startu ve velké politice Babiš ukázal, jak zoufalé znalosti mu chybí v oblasti demokratických procesů v zemi. Slova o nemakajících politicích a jejich kmotrech mu sice pomohla přímo do Poslanecké sněmovny, tlející odkaz této rétoriky v něm však zůstal i po letech strávených právě mezi údajnými zloduchy. Výsledkem je naprosté paralyzování veřejné diskuze. Pokud je Babiš skutečně přesvědčen, že premiér Bohuslav Sobotka zapříčinil jako představitel bývalých vlád mrzkou sociální situaci velké části tuzemských rodin, ať už kvůli privatizaci OKD nebo plzeňské Škody, jak je tedy možné, že s ním až dosud seděl ve vládě? Proč už dávno nepodal trestní oznámení? Plivání po koaličních partnerech bez jakékoli další snahy ukazuje pouze na Babišovy nedostatky, které dříve u ostatních politiků kritizoval. Nyní je to právě předseda hnutí ANO, kdo místo aby makal, jen hloupě kecá.
Právě ona výmluvnost, zcela postrádající jakoukoli věcnost a snahu vysvětlit problémy na základě faktů, přitom slouží pouze k tomu zakrýt celou sbírku negativních vlastností, kterou v sobě Babiš (a nikoli jako politik, spíše jako člověk) skrývá. Zcela zásadní v tomto ohledu je pak hamižnost, kterou na svém vytouženém ministrovi financí mnoho lidí oceňuje. Způsob, jakým Babiš hájil ve sněmovně finanční machinace kolem své milované farmy Čapí hnízdo ukazuje nikoli na schopnosti řádného hospodáře, ale na patologickou touhu nepustit ani korunu navíc. Babišovi je navíc lhostejné, zda by kvůli tomu musel porušit zákony, evropské regule či jinak poškodit své dobré jméno. V tomto momentě se navíc zdá, že ani poslední jmenované nehraje pro šéfa druhé nejsilnější vládní strany žádnou roli. Pokud se mu totiž nepodařilo dostatečně ho zprofanovat na základě právě oné kauzy Čapí hnízdo, dokonal sám své dílo zkázy operacemi kolem nákupu korunových dluhopisů své (nyní pouze právně) bývalé firmy Agrofert.
Babiš navíc dokázal pošpinit mnohem více než svůj vlastní odkaz v politice, do které přicházel v úloze mesiáše, jenž konečně zatočí se všemi nešvary především ODS a ČSSD. Svým systematickým lhaním, vysmíváním se všem a všemu a neustálým okopáváním těch, kdo by se pokusili Andreji Zachránci jen zkřivit vlásek, docílil toho, že se s ním už nechce bavit nikdo a nikde, s výjimkou jeho věrných patolízalů z takřečeného hnutí ANO. Ani v tomto případě ale nejde o to pravé hnutí, tedy jakousi formaci, kterou utváří velké množství malých lidí. V případě ANO jde spíše o hnutí mysli jeho velkého vůdce Babiše, který si na základě svých pofidérních zkušeností z podnikatelské minulosti usmyslel, že příští velký podnik, jenž by měl zprivatizovat, by tentokrát měla být přímo Česká republika. Plán je to zvrácený a předem odsouzený k neúspěchu. Je až s podivem, že na to tuzemský volič (snad) přichází až nyní.
Když už se navíc zdálo, že Babiš došel ve svém umění otravovat vodu nejdále, vylil do tuzemského rybníčku hned několik sudů s kyselinou. Nejdříve nedokázal vysvětlit nejasnosti kolem nákupu dluhopisů, navenek to však prezentoval jako neschopnost svého nadřízeného Sobotky, a především pak vrchního arcilotra Miroslava Kalouska. Později se navíc veřejně vysmál právě premiérovi, který kvůli němu oznámil demisi vlády. Babišovi totiž nezáleží na dobré pověsti vlády, v níž on sám zasedá. Prostě jen utrousil, že on sám až doteď fungoval perfektně. Prostě neodstoupím, vysmál se Babiš do očí nejen Sobotkovi, ale i svému voliči.
Až v úplném závěru pak přichází opět prohřešek nejvyšší, za léta strávená s Babišem však jaksi běžný. Předseda hnutí ANO opět lhal, tentokrát o svém vlivu na tiskoviny, jež v rámci akvizice skupiny Mafra připojil do svého majetkového portfolia. Když se ukázal opak, Babiš zvládl opět pouze zapírat a řvát na libovolnou osobu, která mu klade otázky na židli před ním. Jenže to už snad pro nikoho nemůže být ani překvapení. Pokud má ale stále ještě někdo iluzi o tom, že Babiš není zdaleka nejhorším a morálně nejzkaženějším zmetkem tuzemské politiky, nechť shlédne video, v němž Babiš přísahá na zdraví svých dětí a vnoučat, že žádné novináře nikdy neovlivňoval. Pokud se nepozvracíte z tohoto, pak už vám zřejmě není pomoci.
Pavel Fukar
Foto: Wikipedie
názorně 