Video mopse, kterého naučil třicetiletý Mark Meechan zvedat pravou packu na pozdrav „Sieg Hail” a nadšeně pobíhat po místnosti, kdykoliv mu řekne „zplynujte židy” se minulý týden v Británii stalo předmětem diskuze o povaze svobody projevu. Přestože je zmíněný klip, který na Youtube vidělo přes tři miliony lidí, několik let starý, do popředí veřejného zájmu se dostal po tom, co soud rozhodl, že autor se dopustil zločinu z nenávisti (tzv. hate crime) a musí zaplatit pokutu ve výši 800 liber. Může majitel naučit v recesi svého psa nacistický pozdrav a nahrát jeho video na internet, nebo tak už překračuje přijatelné hranice humoru?
Komik vystupující na Youtube pod pseudonymem Count Dankula zveřejnil video v roce 2016 s tím, že chtěl naštvat svoji přítelkyni, která tvrdila, že cokoliv udělá její pes jménem Buddha je roztomilé – Meechan se rozhodl, že mopse Buddhu naučí hajlovat a udělá tak z něj opak roztomilosti, nacistu. Po zveřejnění se však mimo virální dopad komediálního videa ocitl jako obžalovaný za znevažovaní holokaustu před skotským soudem. Vleklý spor vyústil v pravomocné odsouzení a k pokutě v přepočtu zhruba 24 000 korun za tzv. zločin z nenávisti.
Soud rozsudek odůvodnil tím, že vybízení k reakci psa na nacistické pozdravy a vytváření podkresu nacistickými projevy a pochodovou hudbou bylo: „vysoce urážlivé a svojí povahou povahou antisemické a rasistické”. A to hlavně, protože podle soudu bylo základem videa opakované volání na psa slovy „zplynujte židy”, čímž dali za pravdu žalobci s tím, že údajně komický kontext vzniku záběrů se tak zcela přebíjí a soud ho nebere v potaz. Obviněný Meechan naopak hovoří o tom, že video natočil jako zcela jasný vtip a že jeho odsouzení vytváří velmi nebezpečný precedens k potlačování práva na svobodu slova.
Na jeho stranu se postavilo mnoho podporovatelů na internetu i několik slavných osobností, jako třeba scenárista a stand-up komik, který rád akcentuje bezbřehost černého humoru, Ricky Gervais. K soudu však mezi mnohými Meechana přišla podpořit i krajně pravicová skupina English Defence League Tommyho Robinsona. Gervais k rozsudku na Twitteru napsal: „Muž byl britským soudem odsouzen za vtip považovaný za ‚vysoce urážlivý‘. Pokud nevěříte v právo člověka říkat věci, které mohou být považovány za ‚vysoce urážlivé‘, nevěříte ve svobodu projevu.”
Reakcím internetových bojovníků za svobodu a proti totalitě ale nelze podléhat. Případ s mopsem totiž v mnoha ohledech vyjadřuje stav debaty o svobodě slova v roce 2018 a v tomto směru soud postupoval zcela legitimně. Právě argumentace jeho obhájců vyjádřená Gervaisovými slovy o podlamování svobody projevu je ale stejně demagogická jako označování vytvoření videa za zločin. Je sice zřejmé, že Meechan natočil video s jasnými komickými úmysly, jeho slova ale nelze zcela svádět na tak omílaný kontext určeného vtipu. Slova jako “zplynujte židy” jsou v rámci společenské a zákonné roviny neakceptovatelné. A to zvlášť pokud přihlédneme ke kontextu internetového prostředí, ve kterém lze právě konkrétní video stejně tak použít v kontextu poskytnutí většího prostoru extremistickým ideologiím a znevažování využití podobných slov, která otevírají ještě zcela nezahojené rány pro mnoho obětí holokaustu. Je důležité zdůraznit, že soud pouze hovoří o „vysoce nevkusném“ vtipu, nezakazuje vtipkovat (jakkoliv za hranou), jak by mohli mnozí kritici namítat.
Nezbývá taky než připomenout slavný paradox o toleranci od filozofa Karla Poppera týkající se svobody slova. „Jakkoliv paradoxně to může znít, obhajoba tolerance závisí na tom, že ve společnosti nebudeme tolerovat netolerantní,” připomíná dodnes jeho filosofická teorie. Soud v tomto směru udržel rovnováhu mezi vysokým trestem pro komika (ten by byl zcela zbytečný a jeho dalším efektem by byla pouze vlna – i oprávněných – protestů proti omezování svobody projevu) a jeho neobviněním, které by poskytlo větší prostor pro relativizaci jakýchkoliv urážek znevažujících lidskou důstojnost.
Právě proto je naprosto zbytečné propadat rozhořčeným reakcím nad potlačením svobody a výkřikům o pomalé cestě k totalitě. Soud v kauze videa s mopsem v mnoha ohledech přistoupil ke kompromisu a v souvislosti s možným dopadem vtipu rozhodl verdiktem o peněžní pokutě zcela dostatečně, aniž by komika zbytečně perzekuoval. Je samozřejmé, že bychom v žádném případě neměli obhajovat cenzuru a razantní omezování práva na svobodné vyjádření, v tomto případě však v rozsudku soud jasně vymezil, že: „právo na svobodu projevu je zcela zásadní, ve všech moderních demokratických zemích ale v rámci něj musí právní systém uplatňovat určité limitace.”
Používat v případě komediálního videa slovo zločin je zbytečné, poukazovat ale kvůli udělené pokutě nad znevažováním svobody projevu je komické samo o sobě. Pokutou soud jen poukázal na to, kde končí hranice vkusu a sdílených společenských hodnot. A v tomto případě opravdu žádný děsivý precedens nepřichází, rozsudek za hajlujícího mopse totiž zdaleka nedláždí cestu k totalitě ani přecitlivělé společnosti, jen vytyčuje společenské mantinely a hraniční případy, které by výsostné právo na svobodu projevu a vyjádření mohly samy do velké míry relativizovat. A dělat právě, to prostřednictvím udělené pokuty, není nic špatného, nikdo přeci nikomu nezakazuje smát se tomu nejčernějšímu humoru.
Autor: Jiří Kordík
Foto:Pixabay
názorně 