Na Měsíc a ještě dál. Lidstvo vstupuje do nového kosmického věku

Když se poslední lidé dotkli Měsíce, bylo to v roce 1972. Astronauti z mise Apollo 17 strávili na jeho povrchu třídenní „měsíční“ pobyt. Kvůli finanční náročnosti celého projektu byly pak další výpravy na naši jedinou přirozenou družici zastaveny. Navíc Američané dosáhli svého hlavního cíle, porazili v kosmických závodech Sovětský svaz na hlavu.

Po téměř padesáti letech se zdá, že se cesty na Měsíc opět otevírají. Donald Trump oznámil, že Američané v následujícím desetiletí znovu přistanou na Měsíci a už tam prý zůstanou. Rusové rovněž obnovují svůj měsíční program a Evropa by ráda podobným způsobem využila svou dlouho připravovanou loď Orion. A to má být jen začátek.

Spolupráce a konkurence   

Je s podivem, že po prvních malých krůčcích pro člověka, jsme museli tak dlouho čekat na ty velké skoky pro lidstvo. Vždyť technologie postoupila za poslední dobu téměř raketově. První dobyvatelé Měsíce přistáli na jeho povrchu v modulu, který měl výpočetní kapacitu dnešní běžné automatické pračky.

Ale nejspíš až teď uzrál ten vhodný čas pro další cesty za naši atmosféru. Během posledních pár let se v astronautice povedlo dosáhnout několika velmi zásadních úspěchů. Mezi nejdůležitější patří start rakety Falcon Heavy společnosti SpaceX s recyklovatelnými zážehovými stupni, které se samy vrací zpět na zem. A nejčerstvěji přistání čínské sondy na odvrácené straně Měsíce.

Právě za oběma těmito vesmírnými zdary stojí příčina nového zážehu vesmírných programů. Na jedné straně je to vzestup soukromých společností, jako právě SpaceX kosmického vizionáře Elona Muska, který už teď plánuje rozsáhlou kolonizaci Marsu. Právě soukromé společnosti mají dnes více prostředků, financí i zázemí pro inovativní vesmírný program než mnohdy vyčerpané státní agentury. V rámci spolupráce mezi vládními a soukromými iniciativami se tak otevírají nové a velmi dynamické možnosti.

Na druhé straně stojí značně zdařilé čínské projekty a strmý vývoj jejich technologií. Čína velmi dravě nastoupila na globální pole v roli nové ekonomické velmoci a svojí pozici hodlá hájit i na poli kosmickém. Ostatní země nechtějí zůstat pozadu a vesmírné závody se rozbíhají znovu a naplno.

Brána do vesmíru   

V současnosti je těžké říct, jak rychle se vesmírné plány jednotlivých skupin budou realizovat. Elon Musk předpokládá, že jeho SpaceX vybuduje do roku 2028 základnu na Marsu. I přes jeho entuziasmus a značný pokrok firmy, se zdá tento odhad spíše utopií. Přesto je reálné, že se prvních pilotovaných letů na Mars dočkáme ještě během nastávajícího desetiletí.

Právě od roku 2020 se Spojené státy chystají budovat novou stanici, která by podobně, jako ISS obíhá kolem Země, obíhala kolem Měsíce. Stanice Lunar Orbital Platform-Gateway (LOP-G), dříve označovaná jako Deep Space Gateway, by měla sloužit právě k budoucím cestám na Mars a případně i dál po sluneční soustavě. Plán nabývá na realitě o to víc, jelikož je zahrnut v návrhu rozpočtu Spojených států na fiskální rok 2019.

Měsíc je lákadlem i pro Rusko. Ve svých plánech je ovšem poněkud střízlivější než ostatní. První Rusové by měli na Měsíci přistát v roce 2031 a od roku 2034 by měli začít se stavbou měsíční základny.

Nové závody s komunisty

Zpráva, že se Spojené státy naplno vrací do závodů o vesmír, je významnou vzpruhou nejen pro vědeckou sféru ale i pro globální politiku.
V poslední době totiž zaznamenal největšího rozmachu čínský program. Čína je komunistický totalitní stát, který pošlapává svobody a práva svých vlastních obyvatel.

Kosmické výpravy ovšem vždy měly, i v dobách nejtužších bojů studené války, hlavně nádech dobrodružného objevování, svobody a touze po míru. Přistání Apolla 11 dokonce na chvíli spojilo oba znepřátelené bloky tady dole na Zemi.

Vesmír nepatří do rukou totalit. Nástup Spojených států tak nejen napomůže v rámci konkurenčního boje ke zrychlení vesmírných objevů. Ale možná se jim povede kousek, který už zvládly dříve, když svým odhodláním pokořily jinou komunistickou velmoc.

Útěk z domova    

V každém případě je dobře, že se o vesmírných odyseách opět začalo nejen hovořit, ale také jednat. Vždyť právě v kosmických objevech leží největší úspěchy minulého století, v čele s přistáním na Měsíci. A nejde jen o minulost. Cesty do vesmíru jsou pro lidstvo nejdůležitějším východiskem do budoucnosti.

S tím, jak lidská populace na planetě Zemi stále roste a neustále se rozvíjí, čelíme mnohým světovým krizím. Z nich největší je bezpochyby globální změna klimatu, která může do pár desítek let život na Zemi nejen výrazně zkomplikovat ale také znemožnit.

I když se zdá, že důsledky lidské činnosti na přírodu na nás dopadnou ještě dřív, než stihne první člověk vstoupit na povrch Marsu, jako perspektivní plán není kolonizace dalších planet k zahození. Je totiž dost pravděpodobné, že se nám už nepovede nadcházející ekologické katastrofy zvrátit. Útěk do vesmíru se tak čím dál tím víc jeví reálnější. A je možné, že naši vnuci budou vzpomínat na Zemi, jako kdysi vzpomínali američtí otcové poutníci na dalekou Evropu.

Filip Liška

Foto: NASA