Tinder je dobrý sluha ale nic moc pán

shutterstock_1118068085

Trend přesouvat data do cloudu se rozmáhá do všech profesních sfér. Na kolik tam ale žijeme také v osobním světě? Máme tam fotky, kontakty známých, zprávy od milovaných, které bysme nejradši uchovali na vždy ale i od těch co nás skrze technologie zradili. Stačí se podívat na projekt Terapie sdílením, který ve své podstatě funguje jen díky tomu, že takové zprávy existují. 

Na internet také čím dál více přesouváme i prvopočátky těchto pout a jejich vznik. I přesto, že internetové seznamky víceméně přišli ruku v ruce s rozmachem internetu, jejich podoba se změnila drasticky. 

Vlajkovou lodí této změny je aplikace Tinder. Na Tinderu nikoho nezajímá, jaké jsou vaše koníčky, koho hledáte a vlastně ani jak se jmenujete. Jediné s čím jdete na trh je to, jak vypadáte. Důvodem, proč je pro nás tinder tak atraktivní, je úspora času a také fakt, že je tam vše hned jasné. Není potřeba dlouze mluvit a když chcete, máte schůzku do pár hodin. Navazujeme kontakty s lidmi, se kterými máme společné pouze to, že se jeden druhému navzájem líbíme a až potom hledáme ostatní věci, jež by nás mohli spojovat. Otázkou zůstává, jak tento trend ovlivňuje přemýšlení nad námi samotnými a nad ostatními lidmi. 

Tinder je fastfood pro ego

Seznamovací aplikace pro jejíž založení potřebujete v podstatě pouze svojí fotku, na jejímž základě vás potenciální partneři hodnotí, je rodnou půdou pro ověřování a validování vlastní ceny. Tím, že nás kladně ohodnotí někdo, kdo nám připadá atraktivní a jeho názor je pro nás tudíž relevantní, dostáváme pocit, že jsme chtění. Tomuto pocitu je potom velmi jednoduché propadnout čím dál více.

Kolikrát si ani nemusíme uvědomit, že máme potřebu si díky téhle aplikaci, něco dokazovat. 

Problematické na tom je především to, že pokud svojí cenu budeme postupně více a více odvozovat od toho, kolik máme “matchů” či schůzek nebo od toho jak na nás muži či ženy nahlížejí, bude zároveň velmi jednoduché tuhle cenu srazit rychle na nulu. Rozhodit nás potom může i sebemenší odmítnutí či náznak nezájmu. Přirozeně a kolikrát aniž bychom si to uvědomili budeme ztracenou cenu hledat tam, kde jsme ji v minulosti našli -na Tinderu.  Do bludného kruhu se zak dostaneme ještě hlouběji.

Nikdo není dost dobrý

Tinder však nijak nevyčistí ani náš pohled na druhé. Interakce s lidmi, které tam potkáme pro nás s postupem času stráveného v aplikaci, ztratí na hodnotě. Z konverzací se stanou jen byrokratické formality intimního života. Lidé, se kterými se přes Tinder setkáme pro nás začnou být velmi lehce nahraditelní a i přes to, že schůzka třeba proběhne dobře s příchodem domů nás často přepadnou myšlenky, že můžeme jít na úplně novou schůzku, která bude třeba ještě lepší. 

Tinder nás nutí ostatní maximálně objektivizovat a i přesto, že tyhle koleje položila aplikace, jedeme po nich my sami. Když se naučíme o ostatních přemýšlet jako o věcech, které odpinkneme buď do prava nebo doleva, jsme už jen krůček od toho, abychom takto nahlíželi na potenciální partnery také mimo sítě. Nikdo nám nemusí připadat dost dobrý, protože víme, že někde jinde jsou stovky lidí, kteří nám na Tinderu dají zelenou.

Nástroj k nastavování hranic

Tinder však umí do života zasáhnout také pozitivně. Kromě toho, že na něm spousta lidí svou životní lásku nakonec našla, je to nástroj, který dokáže dobře sloužit k poznávání sebe sama, své sexuality, svých hranic a zkrátka toho co nám sedne. Díky tomu, že lidé na Tinderu hledají mnohem více sex než lásku, jsou schopni ve stavu nezamilovanosti o druhých střízlivě přemýšlet. Nastavovat si, co jim je příjemné a co ne, zda jim vyhovují například polyamorní vztahy nebo vztahy založené na modelu “friends with benefits”. Lidé  se spolu mohou scházet, chodit na rande, spát spolu a mít k sobě respekt, zároveň se však nemilovat a zachovat si tak svojí svobodu a snáze třeba i vlastní identitu. 

Tinder nám tak mnohdy dokáže pomoci s tím, abychom o sobě všechny tyto věci snáze a rychleji zjistili. Jakmile se tak stane je lehčí si je vykomunikovat už v začátku nového “opravdového” vztahu. Když člověk předem ví, co chce, ušetří se pozdějšího smutného momentu, kdy to to zjistí ve vztahu, na kterém mu záleží a ve kterém, to zároveň nenalézá.

Přemýšlení nad přemýšlením

Aby nás Tinder nestáhnul a neškodil naší psychice, je potřeba nad jeho používáním přemýšlet komplexně.

Naše mysl nás dokáže v určitých ohledech ovládat na svém pozadí nepozorovaně a my pak cítíme zmatení či emoce, které si neumíme vysvětlit. Když se ale budeme pídit po stopách a zdrojích například toho, proč máme to či ono nutkání a dáme si práci s přemýšlením nad tím, jak přemýšlíme, můžeme si uvědomit spoustu užitečných věcí, které pak jdou pak snadno využít pro naše další blaho. Svojí hodnotu si musíme tvořit sami, jakmile dáme cizím lidem moc, aby ji určovali za nás, budeme na vždycky v jejich područí.

Tereza P.