Investice místo důchodů

Ilustrační obrázek. Zdroj: Unsplash.com

Inflace snižuje hodnotu peněz odjakživa, v posledních měsících ale rekordním tempem. Zatímco před covidem a válkou na Ukrajině se inflace pohybovala kolem 2 %, v únoru tohoto roku překročilo její meziroční srovnání 11 %. Banky sice na růst inflace zareagovaly růstem úrokových sazeb, které se zvedly na hodnoty kolem 3 až 4 %, tyto hodnoty ale za úrovní inflace stále zaostávají. To, že banka peníze lidí nerozmnoží, ale není nic nového. I před současnou ekonomickou krizí dosahovaly úroky jenom zlomku inflace, stejně jako je tomu dnes.

O to lákavější se pro mnoho lidí stalo investování. Před několika lety mohly investice rozmnožit peníze investorů o větší hodnotu, než kolik jim ubírala inflace. Takové investice je dnes ale těžké najít, málokterý investiční projekt slíbí lidem zúročení peněz přes zmiňovaných 11 %. Oproti bankám je nicméně investování stále výhodnější. 

Investuji, tedy jsem

Dalším faktorem, který mluví ve prospěch investic, je ten, že peníze běžně vydělané prací přestávají stačit na pokrytí obyčejných životních nákladů. Typickým příkladem jsou byty, u kterých přestává být možné si na ně vydělat průměrně placenou prací během jednoho lidského života. Lidé se tak ve výsledku ocitají v situaci, kdy musí vydělané peníze dále co nejvíc rozmnožit – tedy investovat. Podobné je to i se zajištěním na stáří. Věková hranice odchodu do důchodu se stále zvyšuje a jeho výše ani dnes pro velké množství seniorů zdaleka nestačí na pokrytí životních nákladů. Jaké to teprve bude s důchody za pár desítek let? Investice se v takové perspektivě jeví jako jediná cesta, jak si ve stáří zajistit důstojný život a nemuset přitom stále chodit do práce. Stávají se tak novou nutností pro fungování ve společnosti.

Rozvoj technologií v posledních letech otevřel investice široké veřejnosti. Do té doby byly výhradou těch, kteří měli velké přebytky peněz nebo se prodejem akcií živili. Nyní ale může investovat každý, kdo je ochotný dát i 1000 korun měsíčně stranou. „Milionářem se u nás může stát i popelář. Musí ale dávat každý měsíc tisícovku stranou.“ říká ostatně často investiční guru Radovan Vávra. Právě on je jedním z mnoha, kteří lidem dnes radí, jak správně peníze investovat. Rozmach investování umožnily v posledních letech různé online aplikace jako eToro, Portu nebo Coinbase. Svým uživatelům slibují velké zmnožení vložených peněz, stačí je s aplikací investovat. Lidem je nabízena možnost stát se součástí investiční zlaté horečky, kde uspět je jednoduché a zbohatnout může každý.

Blouznění ze zlaté horečky

Problém je ale v tom, že každý zbohatnout nemůže. A je to pochopitelné. Pokud trh funguje na tom, že někdo akcie v nevhodný moment prodá, ten dotyčný musí peníze v takové chvíli ztratit. V moderním investičním vesmíru nemohou být jenom vítězové, ale také velká řada poražených. U řady investičních aplikací se pohybuje úspěšnost pouze kolem 60 %, v reklamách na tyto aplikace je většinou udávána malým nevýrazným písmem někde ve spodní části banneru. 

Na to, aby člověk v investování peníze neztratil, je i s chytrou aplikací potřeba rozumět finančnímu vesmíru, umět ho předvídat a poznat, kdy přichází krize. To ale umí jenom profesionální investoři, obyčejní lidé takové schopnsoti většinou nemají. Případně jim k tomu chybí kapacity, investování je pro ně stále jenom něco vedlejšího, nikoliv hlavní náplň pracovního nebo volného času. Problémem ale je, že navzdory svým nedostatečným schopnostem i zdrojům jsou do investiv systematicky tlačeni. Ve světě, kde není možné si ani za desítky let práce vydělat na vlastní byt nebo se zaopatřit na důchod, se množení peněz skrz burzu jeví jako jediná cesta.

Čtvrtina českých domácností si nemůže dovolit nenadálý výdaj ve výši kolem 10 000 korun a jenom část populace má našetřeno na více jak pár měsíců dopředu. Chtít v takové situaci, aby lidé investovali jenom proto, aby mohli důstojně žít ve společnosti, je šílené. Rozmach investování překrývá rozpad sociálního státu, který se na pozadí všední reality odehrává. 

Dochází k takzvané financializaci státu, kdy základní lidské nároky jako bydlení nebo energie ztrácejí svůj původní význam a stávají se obchodovatelnými pro ty, kteří na to mají dost peněz. Investování, které lidem nabízí jednoduchou cestu k bohatství, má tak i odvrácenou stránku, která znamená konec sociálních jistot a potenciální ztrátu normálně vydělaných peněz. To zpravidla dopadne nejvíce na ty nejchudší, kteří si investovat dovolit nemohou vůbec, nebo k tomu nemají dostatečné informace a schopnosti. 

Albert Málek