Les není továrna na dřevo

Mendelova Univerzita v nové tiskové zprávě uvádí, že české lesy už v souhrnu nefixují  hlavní skleníkový plyn oxid uhličitý, namísto toho začínají plyn v důsledku svého rozpadu emitovat.

Lesy jsou přitom důležitou součástí českého boje proti změnám klimatu. Jsou totiž jednoduchým a zároveň jediným nástrojem na snižování celkového množství vypouštěných uhlíkatých emisí. Nejenom, že sázet stromy je jednodušší, než zavírat uhelné elektrárny, stromy také umí emise oxidu uhličitého vázat a přetvářet na dřevo, dlouhodobě oblíbený materiál. Minulý premiér Andrej Babiš (ANO) na lesy sázel v plnění klimatických závazků. Omezovat průmysl se mu nechtělo a proto sliboval vysázet na 10 milionů stromů do roku 2025.

Podle Mendelovy univerzity už neplatí stará poučka, že kůrovcem jsou napadány pouze staré a nemocné stromy. Parazit už útočí i na mladé a zdravé kusy. Právě kůrovec bývá nejčastěji uváděn jako hlavní viník rozpadu českých lesů, sám by ale na jejich zkázu zdaleka nestačil. Na vině je několik dalších faktorů, jako třeba půdní sucho, skladba lesa nebo intenzivní těžba.

Zrovna těžbě by se měla věnovat zvýšená pozornost. Hospodářský český les je jí maximálně uzpůsoben. Oproti přírodnímu lesu se liší tím, že je v něm až příliš velký pořádek. Stromy jsou vysázeny v pravidelných rozestupech a veškeré mrtvé kusy jsou postupně odstraňovány. Zbytky větví jsou páleny a v blocích spolu rostou stromy stejného druhu i věku. Les je tak optimalizován na to, aby se v něm dalo co nejlépe těžit dřevo, protože těžba, resp. produkce dřeva, je chápána jako jeho hlavní poslání. Funkcí lesa je ale mnohem víc a produkce dřeva rozhodně nepatří mezi ty nejdůležitější.

Všechny funkce lesa

Klimatická krize možná konečně odhalí, co všechno les lidem poskytuje. Jde především o zadržování vody v krajině a její filtraci, ochlazování vzduchu v širokém okolí nebo i zmiňované zachytávání emisí a pročišťování atmosféry. Lidská péče o les jde ale často přímo proti těmto funkcím. Les se odvodňuje, kácí se rozlehlé plochy a zůstávají holé oblasti bez schopnosti regulace teploty. Použití těžké techniky za sebou zase zanechává lesní půdu udusanou natolik, že už nezvládne pořádně pojmout ani vodu ani živiny.

České lesy nejsou v dezolátním stavu kvůli kůrovci, ale zejména proto, že i po mnoha tvrdých lekcích v nich odmítáme správně hospodařit. Výdělek a produkce dřeva je stále hlavním cílem pěstování lesů. Pokud se to ale nezmění, lesy jak je známe, už v budoucnu v Česku nenajdeme. Změna péče o les ale nemusí být zase až tak náročná. Nejlíp si se vším totiž poradí sám.

Lesů si začneme vážit, až o ně přijdeme

Přírodní les je oproti tomu hospodářskému mnohem odolnější. Už mnoho výzkumů ukázalo, že lépe zadržuje vodu nebo odolává škůdcům. K tomu má mnohem větší biodiverzitu a rychleji reaguje na nenadálé externí zásahy. A především ve velkém ukládá uhlíkové emise – zhruba 30% do dřeva stromů, zbytek posílá do půdy, kde se pomocí biochemických cyklů dále ukládá. I přes dosavadní technologickou vyspělost lidstva jsou přírodní lesy pořád naším nejlepším nástrojem na zachytávání a ukládání uhlíku z atmosféry.

Přírodní les ale nedokáže vyprodukovat zdaleka tolik materiálu jako les hospodářský. Stromy v něm rostou pomaleji, přístup k nim je těžší a i po smrti plní kmeny často důležitou roli a není vhodné je z lesa odklízet. S takovým lesem jsou výdělky za prodej dřeva mnohem menší a nepředvídatelnější.

Klimatická krize a hromadné umírání monokulturních hospodářských lesů, které pozorujeme už nyní, možná konečně ukáže, že pro hospodářský typ lesů není v budoucnosti moc místa. Pokud budeme od lesa požadovat jenom neustálou produkci dřeva, za pár desítek let možná pokácíme naše poslední stromy. Je potřeba si uvědomit, že produkce materiálu je asi jediná z funkcí lesa, ke které dokážeme najít alternativu. K ochlazování krajiny, zadržování vody, fixaci uhlíku a čištění vzduchu moc dostupných alternativ nemáme a možná ani nikdy mít nebudeme. 

Česko musí přehodnotit celkový přístup ke svým lesům. Jakkoliv poučky o tom, že technika do přírody nepatří nebo že se mají porosty nechat růst bez zásahu působí ezotericky, začínají být čím dál pravdivější a je nutné se jimi začít řídit. V tuto chvíli můžeme z lesů vytvořit buď krátkodobý ekonomický zisk, nebo dlouhodobě fungující a živou krajinu. Obojí zároveň ale není možné a my si musíme co nejdříve vybrat.

Albert Málek