Kostarika je zemí, která se v současné době těší stále většímu zájmu turistů z Čech i z celého světa. Tento středoamerický stát se v mnoha aspektech liší od svých blízkých sousedů i zemí jižní Ameriky. Její příroda láká dobrodruhy pro svou ojedinělou nezkaženost, rozsáhlé pralesy plné endemických druhů. Táhne to sem však i bohaté turisty toužící po relaxaci v luxusních, ale klidných komplexech nabízejících možnost meditovat či cvičit jógu uprostřed deštného pralesa za zvuků divokých ptáků. Kostarika cílí na bohatou klientelu a svou nabídkou služeb se snaží jít s dobou, či ji v něčem předčit. Například v udržitelnosti se tato země řadí k nejlepším na světě, i když je mnohé z prezentovaného pouze částí komplexní kostarické reality. Je to ale poměrně bezpečná země, což je v oblasti Latinské Ameriky značnou raritou. Vývoj Kostariky byl velmi odlišný, země se vždy ubírala svou vlastní cestou.
Výhodou Kostariky je dle profesora iberoamerikanistiky Josefa Opatrného, že její vývoj nebyl narušen diktaturou vojenského režimu. Na rozdíl od ostatních zemí Latinské Ameriky, kde v sedmdesátých a osmdesátých letech armádní převraty a s nimi související ekonomické reformy, tedy především znárodňování, zasáhly do již tak pomalu se rozvíjejících států. Extrémní rozdíly v majetku, dostupnosti lékařské péče a vzdělání dosud eskalují v politickou nestabilitu, útoky guerillových skupin a vraždy a únosy za bílého dne. Výhodou vojenských režimů byla alespoň relativní bezpečnost a omezení prodeje drog, a tak po této době vznikají mezi lidmi čas od času resentimenty. Kostarika nicméně nešla cestou násilných revolucí, ale naopak reforem.
Po převratu v roce 1948, kterým skončila krátká Občanská válka, se rychle snažila nastartovat moderní konkurenceschopnou ekonomiku. Jeví se tak, že z ekonomické stability vzešla i ta politická. Již od třicátých let devatenáctého století Kostarika ve velkém exportovala kávu do Británie. S postupem času prozkoumávali, co dál by mohli kromě kávy nabídnout – v zemi se daří ovoci, ale nechtěli ustrnout u banánů, které rostou všude, a tak přišli s ananasem. Tato země vždy volila ekonomicky výnosné a perspektivní produkty na export.
Po druhé světové válce, jak se měnil vkus a priority spotřebitelů, bylo zapotřebí přijít s průmyslovým produktem. Země tak přišla s produkcí průmyslových hnojiv, jejichž boom po válce nastal. Perspektivní plodinou se stala sója a kromě potravinářství začala v sedmdesátých letech Kostarika vyvážet i polovodiče. Zatímco ostatní latinskoamerické země jsou založeny na syrových fosilních palivech, Kostaričané přemýšleli inovativně, což se promítlo i do přizpůsobení se poptávce turistického ruchu. V zemi bylo vybudováno několik přírodních parků, jako například největší NP Corcovado.
Ačkoliv se země prezentuje jako naprosto ekologická a udržitelná, nebylo tomu tak vždy a rozhodně ani dnes není situace tak růžová, jak se snaží navenek prodat. Spíše bych nazvala přístup Kostariky velmi chytrým a racionálním. Jejímu udržitelnému PR pomáhají i cestopisné dokumenty, mimo jiné vysílané i Českou televizí. V dokumentu je Kostarika propagována jako země fungující téměř stoprocentně na obnovitelných zdrojích. Fungují zde vodní a větrné elektrárny zbudovány přímo na řekách. Díky hojným srážkám po velkou část roku jsou doplňovány zásoby podzemní vody. Zaznívá informace, že již před desítkami let rozestavěný komplex luxusních hotelů zastavili, zbourali a namísto něj založili národní park.
Nezaznívá však již, jak velké znečištění vod trápí Kostariku, protože jen malá část obyvatelstva je připojena na funkční kanalizaci. Půda, která byla dlouhodobě masivně drancována kvůli pěstování tak populární a výnosné kávy, je nyní předmětem výzkumu na znovuzalesnění. Kvůli pěstování kávy zmizelo od padesátých let přes čtvrtinu lesního porostu. Nyní však výzkumníci zjistili, že obaly kávových zrn, slupka a dužina, mohou napomoct obnově lesa. Kostaričané tedy šli vždy příležitostem naproti. Když bylo výhodné drancovat, vydělávali. Ve vhodnou dobu se však zvládli přeorientovat a nalákat celý svět na ekoturistické cíle, jako je komunita Finca Bella Vista, prostor v korunách stromů, vhodný k meditaci a úniku z reality pro bohatou západní klientelu unavenou překotným životem v naší civilizaci.
Vždy ve správnou dobu na správném místě, což dělá Kostariku výjimečnou mezi svými sousedy. Jedno má ale společné, a to, že největším trhem pro ni je Čína. Ta svými investicemi v jižní Americe buduje nezpochybnitelnou sféru vlivu. Ve všech jihoamerických zemích je hlavním obchodním partnerem, buduje zde elektrárny, investuje do telekomunikací, dopravy i těžby ropy. Během covidových vln si jihoamerické státy zavázala záplavou svých vakcín Sinovac, částečně prodaných a částečně darovaných. Je na zvážení, jak je konzistentní image přátelské země dbající na čistotu své přírody a mezitím budovat silné vztahy s zemí jako je Čína. V roce 2007 Kostarika dokonce rozvázala diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a vyměnila je právě za ty s Čínou.
Nicole Mrňáková
názorně 
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.