Uhlí už v Česku nikdo nepojistí, ropa a plyn jsou další na řadě

Zdroj obrázku: Unsplash

Zodpovědnost za snižování emisí a řešení klimatikcé krize se přikládá různým aktérům – politikům, fosilnímu průmyslu nebo veřejnosti. Málokdy ale dojde na velmi vlivný sektor, který může řešení změny klimatu ovlivnit. Řeč je o bankách a pojišťovnách. Právě pojišťovnám se věnuje nový report české platformy pro sociálně-ekologickou tranformaci Re-Set. Finanční instituce a jejich přístup k fosilnímu průmyslu v budoucnu zásadně ovlivní, jeslti bude společnost dál podporovat kolaps planetárního ekosystému, nebo vykročí směrem k udržitelné a bezemisní budoucnosti.

Válka na Ukrajině dala tématu energetické budoucnosti Evropy úplně nový rozměr. Nejistota dodávek je vidět už nyní, kdy Rusko přerušilo tok plynu do Polska a Bulharska a klade si podmínku platby v rublech. Evropská unie je ale na plynu z Ruska z velké části závislá a tak musí hledat nové zdroje energie. Primárně stále ty fosilní, protože páteř energetiky je na nich vystavěna. 

Zodpovědnost za snižování emisí a řešení klimatické krize se přikládá různým aktérům – politikům, fosilnímu průmyslu nebo veřejnosti. Málokdy ale dojde na velmi vlivný sektor, který může řešení změny klimatu ovlivnit. Řeč je o bankách a pojišťovnách. Právě pojišťovnám se věnuje nový report české platformy pro sociálně-ekologickou transformaci Re-Set. Finanční instituce a jejich přístup k fosilnímu průmyslu v budoucnu zásadně ovlivní, jeslti bude společnost dál podporovat kolaps planetárního ekosystému, nebo vykročí směrem k udržitelné a bezemisní budoucnosti.

Válka na Ukrajině dala tématu energetické budoucnosti Evropy úplně nový rozměr. Nejistota dodávek je vidět už nyní, kdy Rusko přerušilo tok plynu do Polska a Bulharska a klade si podmínku platby v rublech. Evropská unie je ale na plynu z Ruska z velké části závislá a tak musí hledat nové zdroje energie. Primárně stále ty fosilní, protože páteř energetiky je na nich vystavěna. 

EU tím ale energetické stability nejspíš nedosáhne. Fosilní zdroje většinou neleží na území Evropy, a proto spoléhání na ně znamená spoléhání se na jiné země, z nichž některé nejsou politicky či ekonomicky stabilní nebo nepatří mezi evropské spojence. Soběstačnou a svobodnou energetiku umožní Evropě jenom obnovitelné a jaderné zdroje.

Právě proto je důležité věnovat pozornost bankám a pojišťovnám. Svými půjčkami a pojistkami totiž udržují fosilní průmysl, resp. jeho podnikání, v chodu. EU chce nyní s ruskými fosilními palivy skončit do roku 2027, s přechodem na jiné zdroje plynu a ropy ale musí vybudovat novou a nákladnou infrastrukturu a do fosilního průmyslu opět masivně investovat. O to obtížnější bude se s touto infrastrukturou už za pár let rozloučit, jelikož některé státy chtějí být uhlíkově neutrální už následujícím desetiletí. V tom je důležitá role pojišťoven, které budou novou ropnou a plynovou infrastrukturu krýt. 

Konec uhlí v Česku

Podle Re-Setu české pojišťovny klimatickou krizi alespoň částečně reflektují, nejlépe si v tom vede Generali, ČSOB pojišťovna a Allianz. K zodpovědné klimatické politice ale mají daleko a stále ve velkém zaštitují ropné a plynové projekty. Největším milníkem je u pojišťoven rok stará změna v razantním omezení pojištění uhelných elektráren a těžby uhlí v Česku. Od té doby je podle reportu platformy Re-Set uhlí v Česku prakticky nepojistitelné. To dokládá i fakt, že ČEZ musel svoje uhelné elektrárny pojistit u zahraniční Oil Insurance Limited, která je známá jako poslední možnost, kde se mohou znečišťovatelé planety nechat pojistit.

To samé by mělo časem potkat i ropu a plyn. Právě plyn je v současné době považován za most k přechodu na zelené zdroje energie, to je ale přinejmenším spekulativní. Emise při spalování zemního plynu jsou sice oproti uhlí poloviční, pořád ale dost vysoké. K jeho užívání patří také časté úniky plynu do ovzduší, které skleníkový efekt razentně zvyšují. Pokud tedy mají mít pojišťovny zodpovědnou klimatickou politiku, musí přestat pojišťovat i podnikání s ropou a plynem.

Tlak klientů na pojišťovny

Nástup nové uhelné politiky českých pojišťoven ukázal, že změna je možná, a to hlavně díky velkému tlaku aktivistů a veřejnosti. Konec pojišťování uhelného průmyslu v Česku také odhalil, že finančním institucím jde ve fosilním průmyslu sice o hodně, ještě víc jim ale leží na srdci jejich prestiž. Díky tomu docílila iniciativa Zastavme špinavé prachy toho, že Allianz, Kooperativa a Generali v roce 2021 aktivně vypověděly pojistné smlouvy firmám Sev.en Energy a ČEZ. Od té doby následovaly jejich příklad i další pojišťovny a ukázalo se, jak důležitá je pro finanční instituce jejich reputace.

Jedná se o jeden z mála případů, kdy může mít jedinec nezanedbatelný vliv na vývoj budoucnosti klimatu. Pokud se chtějí klienti zasadit o snížení emisí v jejich zemi, měli by tlačit na svoje pojišťovny, aby změnily svůj přístup k fosilnímu průmyslu. Oproti třídění plastů nebo omezení brček může totiž výzva jejich pojišťovně opravdu něco změnit.

Albert Málek