Česko je historicky nejdál od přijetí eura

Ilustrační foto. Zdroj: Depositphotos

Česká republika se již dlouhodobě potýká s ekonomickými problémy. Ty v letošním roce způsobily, že se země dostala do složité situace, která i přes veškeré zásahy vlády a centrální banky zatím nemá jasné řešení. Vzhledem k tomu, že jsme během necelých tří let zažili hned tři krize, kovidovou, bezpečnostní a energetickou, to překvapí jen málokoho. Tato skutečnost vygradovala v rozpočtový schodek v řádu stovek miliard korun. Česko tak v současné době neplní ani jedno z maastrichtských kritérií, která jsou klíčová pro případné přijetí eura. Ministerstvo financí a Česká národní banka ale ani nedoporučuje, aby Česká republika o přijetí společné měny v současné chvíli usilovala. Česká národní banka dlouhodobě zaujímá stejný postoj, jak je patrné z dokumentu Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou. Analýzy sladěnosti vychází každý prosinec, a Česká národní banka tak každoročně vyhodnocuje připravenost Česka na přijetí eura, a to v souladu s plněním maastrichtských konvergenčních kritérií.

Přestože je přijetí eura pro současnou vládu zastíněno jinými naléhavějšími tématy, vstupem do Evropské unie se Česká republika automaticky zavázala i k přijetí společné měny. Pokud členský stát chce euro přijmout, musí nejprve splňovat maastrichtská kritéria, tedy řadu ekonomických parametrů, které vypovídají o stavu a zdraví ekonomiky. Zatím není pravděpodobné, že by Česká republika splnila v nejbližších letech referenční hodnoty alespoň některého z kritérií. I přes doporučení České národní banky, aby vláda nestanovala pevné datum pro zavedení eura, se ozývají hlasy zpochybňující toto doporučení. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na začátku listopadu na stranické programové konferenci v Praze naopak oznámila, že by se rok 2030 mohl stát naprosto realistickým termínem pro přijetí eura. Zároveň uvedla, že by tento závazek měl být součástí programu příští vlády.

Zbyněk Stanjura: zachovejme pragmatický přístup

Současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je k přijetí eura stejně skeptický, jako Česká národní banka. Za stávající situace by to podle jeho názoru nebylo výhodné, a Česko by přijetím společné měny nic nezískalo. Je ale nutné pokračovat ve sledování maastrichtských kritérií jakožto důležitých ukazatelů toho, jak si česká ekonomika vede. Podle Stanjury zvládá Česká národní banka situaci lépe než Evropská centrální banka, která udržuje nulové sazby. To je podle něj jednoznačný důkaz toho, že by neměl být zrychlován proces přijetí eura, ale naopak postavit se k celé situaci racionálně a rozvážně. Když v červenci 2022 na jednání ministrů financí Evropské unie potvrdil svým podpisem zavedení eura v Chorvatsku, největší české zahraniční turistické destinace, zdůraznil, že přijetí eura není závod, ale zodpovědné politické rozhodnutí. Pravdou ale je, že Česko zůstává jednou z posledních zemí Evropské unie, ve které doposud euro zavedeno nebylo. Dlouhodobé odkládání přijetí společné měny proto může Českou republiku ekonomicky poškodit. Chorvatsku se podle Evropské komise podařilo splnit všechna čtyři kritéria, která jsou pro Brusel při vyhodnocování připravenosti na přijetí eura důležitá. Česko se nyní nachází ve fázi, kdy tomu tak není.

Ilustrační foto. Zdroj: Česká národní banka

Ještě na začátku letošního roku Zbyněk Stanjura ovšem uvedl, že by vláda mohla umožnit vedení účetnictví a daňové evidence v eurech od ledna 2024. Ministr financí to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Dle jeho slov by tak mohl v České republice fungovat duální ekonomický model. Znamenalo by to, že by Česko dál fungovalo jako jednotná ekonomika, a podniky by se samy mohly rozhodnout, zda nástroj využijí. V případě firem, které se zaměřují většinově na export, by proto mohlo dojít k výraznému usnadnění celého procesu. Zároveň by se ale nejednalo o povinnost. Programové prohlášení vlády České republiky z ledna 2022 s touto možností také počítá, a to konkrétně v sekci, která se zabývá průmyslem a obchodem, konkrétně podporou podnikání. Zde stojí, že vláda umožní vést účetnictví a daňovou evidenci v eurech. V programovém prohlášení vlády už ale nejsou uvedeny podrobnosti, a proto není zcela jasné, jakým způsobem ani od kdy by měl model fungovat. Zbyněk Stanjura si je vědom, že takové rozhodnutí vlády nebude pro zastánce eura dostačující, protože požadují rychlejší přijímání společné měny a celkovou proaktivitu současného kabinetu. Na druhou stranu je zavedení účetnictví a daňové evidence v eurech kritizováno fundamentálními odpůrci. Jednalo by se ovšem o jednoznačný krok k euroizaci ekonomiky, který by mohl vést k zahájení celospolečenské debaty o přijetí eura.

Analýza maastrichtských kritérií

Česká národní banka. Zdroj: Archiv ČNB

Existují celkem čtyři maastrichtská kritéria, která se musí splnit pro vstup do třetí fáze Evropské hospodářské a měnové unie, a v návaznosti na to i pro zavedení eura. Prvním je cenová stabilita, která souvisí s průměrnou roční inflací. Ta nesmí překročit průměrnou roční inflaci tří členských zemí, které mají nejlepší hodnoty inflace o více než 1,5 procentního bodu. Inflace je dlouhodobě velkým problémem české ekonomiky, přičemž Česká republika letos patří mezi země Evropské unie s nejvyšší inflací, v říjnu se podle Českého statistického úřadu dostala na 15,1 procent. Ačkoliv se jedná o pokles oproti zářijovým 18 procentům, stále je velmi nepravděpodobné, že by v roce 2022 dokázalo Česko splnit kritérium cenové stability. I přes optimistické prognózy do příštího roku Česká národní banka a Ministerstvo financí očekávají, že energetická krize bude pokračovat, což může mít na hodnotu inflace negativní vliv. Inflace v České republice sice začne klesat, ale na průměr tří nejlepších zemí nedosáhne.

Dalším maastrichtským kritériem je stabilita devizového kurzu, tedy stabilita kurzu domácí měny vůči euru. Kandidátská země by se alespoň dva roky před vstupem do měnové unie měla zapojit do Evropského mechanismu směnných kurzů II. Česká republika není členem tohoto mechanismu, protože aktivně neusiluje o vstup do eurozóny, takže automaticky kritérium nesplňuje. Pokud by ale byla členem, jednalo by se o jediné maastrichtské kritérium, které má Česko potenciál splnit. Koruna od začátku pandemie koronaviru posiluje, a nedochází k devalvaci měny. Pokud nedojde k zásadní změně v souvislosti se stále probíhající energetickou krizí, může si Česká republika odškrtnout jednu splněnou povinnost.

Třetím maastrichtským kritériem je zajištění, aby se úrokové sazby desetiletých dluhopisů v rámci Evropské unie příliš nelišily. Jedná se o dluhopisy, které slouží k financování chodu států. Česká republika by se měla letos pohybovat pod 3,2 %, ale prudký růst úrokových sazeb však způsobil, že domácí dluhopisy mají mnohem vyšší výnos, než je stanovený limit. Je nepravděpodobné, že by se Česku podařilo splnit podmínku i v nadcházejícím roce. Během poslední analýzy Česko maastrichtské kritérium splňovalo.

Poslední podmínkou, kterou Česká republika také nedokáže naplnit, je stav veřejných financí. Výše hrubého veřejného dluhu, tedy podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu, by neměl překročit 60 %. Kromě toho by deficit veřejného rozpočtu měl být nižší než 3 %. V případě celkového dluhu se Česká republika drží ve stanoveném limitu – podle Ministerstva financí se ke konci září 2022 jedná o 43,8 %. Celkový deficit se v letošním roce odhaduje na 375 miliard korun. To znamená, že deficit dosahuje hodnoty 3,5 % hrubého domácího produktu, a těsně nesplňuje nastavenou hranici a podmínku pro přijetí eura.

Běh na dlouhou trať

Není to jen nesplnění maastrichtských kritérií, které brání Česku v přijetí společné evropské měny. Dalšími problémy české ekonomiky je také nedostatečná ekonomická konvergence se zbytkem Evropské unie, nerovnováha v úrovni mezd a cen, nebo převážně průmyslově zaměření. Výrazné strukturální rozdíly znamenají riziko ekonomického šoku, na které by Česká republika nebyla schopna adekvátně reagovat. Česká národní banka ani Ministerstvo financí proto nedoporučují, aby stát usiloval o přijetí eura. Jenže zavedení eura je zdlouhavý proces, který vyžaduje roky příprav. Pro Českou republiku to tak v současné situaci znamená běh na dlouhou trať.

Alexandra Protasevičová

Advertisement