Útoky a nenávist vůči muslimské menšině, která během tzv. uprchlické krize okolo roku 2015 výrazně narostla, postupně ztrácí na intenzitě. Novými „obětními beránky“ xenofobie a populismu se však vzhledem k ruské agresi na Ukrajině stali Rusové, Ukrajinci a Bělorusové. Ohroženou skupinou však zůstávají i LGBT lidé a romská menšina. Potvrzují to odborníci i data.
Zklidnění nenávisti vůči muslimům zaznamenávají výroční a kvartální zprávy neziskové organizace In Iustitia, která se od roku 2009 systematicky věnuje předsudečnému násilí a nabízí pomoc obětem a ohroženým osobám. 43 % útoků z nenávisti, které In Iustitia zaznamenala v roce 2015, byly směřovány vůči osobám se statusem uprchlíků či migrantů, vůči lidem vyznávajícím islám, lidem arabské či irácké národnosti a i vůči lidem podporujícím uprchlíky. Tento rok organizace zaznamenala pouze jednotky případů, při kterých byli terčem osoby z důvodu muslimského náboženství či národnosti, kde je převažujícím náboženstvím islám.
Postoje Čechů vůči muslimům zrcadlí i výsledky průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které dlouhodobě mapuje obavy českého obyvatelstva. Zatímco v letech 2015 a 2016, tedy během vrcholení uprchlické vlny téměř třetina Čechů pociťovala strach z migrace, uprchlíků a terorismu, v současnosti tyto obavy sdílí jen jednotky procent Čechů.
Zlepšení situace potvrzuje i Kateřina Gamal Richterová, muslimka a konvertitka pocházející z Česka. Během uprchlické krize v letech 2015 a 2016 se dle ní naprosto objektivně a očividně situace muslimů žijících v České republice zhoršila, nyní se dle ní atmosféra ve společnosti však výrazně zlepšila. I ona se opakovaně setkávala s verbální šikanou na veřejnosti a sociálních sítích.
Sociolog Karel Černý z Fakulty humanitních studií Univerzity zabývající se muslimskou menšinou v České republice však upozorňuje, že trend nebyl zvrácen zcela: „v současnosti se islamofobie trošičku zklidnila, ale míra zločinů z nenávisti a strachu z islámu se už nevrátila na tu relativně nízkou úroveň, která zde byla před uprchlickou krizí.“ Udává také, že odpor vůči muslimům tkví z populismu a xenofobie. Gamal Richterová i Černý zároveň upozorňují, že se situace může opět zvrátit. „Nyní se islamofobie vrací spíše do té latentní formy, která ale může kdykoliv znovu být nějak probuzená,“ uvádí Černý. „Teď to jsou, bohužel, zase jiné menšiny. A je zase otázka času, kdy zase přijdeme na řadu my jako muslimové,“ upozorňuje Gamal Richterová.
Obětním beránkem se stali Ukrajinci, Rusové a LGBTQ+ osoby
Úděl muslimů v posledním roce přebraly osoby z řad LGBTQ+, Rusové, Bělorusové a Ukrajinci. Potvrzují to data organizace In Iustitia i CVVM. Během posledního kvartálu se dle výstupů neziskovky In Iustitia terčem předsudečného násilí nejčastěji stávali lidé především z důvodu sexuální orientace a genderové identity, tedy gayové, lesby, bisexuálové a transgender osoby. Za zvláště ohroženou skupinu In Iustitia označila osoby s jinou než heterosexuální orientací a cisgenderovou identitou.
Násilí bylo také častěji směřováno proti Ukrajincům, Rusům a Bělorusům, čemuž přispěla agrese Ruska vůči Ukrajině. Dle aktuálních dat CVVM systematicky přibývá osob, kteří se staví proti přijímání ukrajinských uprchlíků, zatímco na začátku konfliktu s jejich přijímáním nesouhlasilo pouze 13 % osob, na podzim jich bylo více než čtvrtina (27 %). Od března tohoto roku také ubývá osob, kteří vnímají situaci na Ukrajině jako bezpečnostní hrozbu, přibývá naopak osob, kteří nesouhlasí s kroky vlády podporující Ukrajinu ve válce s Ruskem.
Hned od začátku ruské agrese na Ukrajině In Iustitia zaznamenala mnoho případů diskriminace Ukrajinců, Bělorusů i Ukrajinců, kterým se někteří Češi za válku mají mstít. Ruským obchodům jsou rozbíjeny výlohy a rusky mluvícím lidem je ve veřejném prostoru nadáváno. Rusové jsou diskriminováni při prodeji nemovitostí, při ubytování v hotelech, ve stravovacích službách nebo u lékařů. Mendelova univerzita také přestala přijímat ruské studenty. Ukrajinští uprchlíci se zároveň potýkají s nespokojeností místních, že nesplňují představu o tom, jak mají vypadat. Ze strany českých obyvatel bývá zpochybňován nárok na pomoc, pokud mají uprchlíci například mobilní telefon, auto, či drahé oblečení.
Romové, menšina, na kterou se zapomíná
Právnička Klára Kalibová z organizace In Iustitia upozorňuje, že dlouhodobě nejohroženější menšinou, která bývá obětí zločinů z nenávisti jsou Romové. „Skoro se o tom nemluví. Mediální pozornost je teď věnovaná jiné skupině ohrožené předsudečným násilím,“ uvádí pro Seznam Zprávy. In Iustitia zároveň upozorňuje, že s diskriminací a odsudky se dnes setkávají i Ukrajinští Romové. Kvůli verbálním a fyzickým útokům musela Českou republiku opustit skupina ukrajinských Romů, ubytovaných v Božičanech na Karlovarsku. Agresorem byl nejen správce objektů, ale i místní obyvatelé, kteří po romských dětech házeli skleněné láhve.
Autorka: Eva Koryntová
názorně 
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.