V půlce února přišel deník Le Monde s informací, že se francouzské obchodní řetězce Auchan a Leroy Merlin podílejí na zásobování ruských vojáků bojujících na Ukrajině. Potraviny, oblečení, ale také stavební potřeby se měly na frontu dostávat prostřednictvím humanitárních sbírek. Zástupci Auchanu okamžitě odmítli, že by se ruské pobočky na jejich organizaci, jakkoliv podílely. Zároveň ale připustili, že nemohou kontrolovat, jak je s jejich zbožím po zakoupení nakládáno. Teď to vypadá, že se se stejným problémem potýkají i jiné společnosti, včetně těch, které už na ruském trhu oficiálně nepůsobí.
Případu sítě francouzských supermarketů a hobbymarketů působících v Rusku se podrobně věnovalo hned několik českých médií, včetně iRozhlasu. Zpravodajský portál upozornil na to, že Volodymyr Zelenskyj ve svém loňském projevu obchody Auchan a Leroy Merlin přímo vyzval, aby opustily ruský trh. Společnosti tak ale neučinily a své rozhodnutí nadále distribuovat zboží v Rusku odůvodnily tím, že nechtějí opustit běžné ruské občany ani zaměstnance jednotlivých prodejen. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řetězec Auchan následně označil jako „plnohodnotnou zbraň ruské agrese” a avizoval, že bude celou záležitost diskutovat se svými francouzskými protějšky.
Zdaleka se však nejedná o jediný případ kontroverzního působení západních firem v Ruské federaci od začátku invaze na Ukrajině. Americká univerzita Yale nedávno zveřejnila podrobný seznam světově známých společností, ve kterém popisuje, jaký je jejich současný vztah k Rusku. Závěry tohoto průzkumu jsou přinejmenším zarážející. Ukazují totiž na to, že se z ruského trhu nestáhlo ani 10 % globálně působících společností. Ačkoliv se tak jako v případě zmiňovaných sítí francouzských supermarketů nehovoří o přímé podpoře války, v Rusku nadále působí celá řada firem, se kterými se lidé v Česku běžně setkávají.
Rusové si mohou stále nakoupit potraviny značek Zott, Bonduelle nebo Kotányi v německém hypermarketovém řetězci Globus. Ze země nezmizely ani známé oděvní značky jako New Yorker, Lacoste, Diesel a Calzedonia. V případě bankovních služeb pak v Rusku stále působí italská banka Unicredit a rakouská Raiffeisen Bank International.
Ze seznamu Yaleské univerzity rovněž vyplývá, že řada západních firem podnikání v Rusku sice formálně přerušila, ale úplně nezrušila. To se týká třeba německých automobilek Audi, BMW a Volkswagen nebo amerického výrobce elektroniky Apple. Na seznamu ale samozřejmě figurují také společnosti, které se rozhodly ruský trh opustit natrvalo. Mezi nejznámější z nich patří Mercedes-Benz, Renault, McDonald’s, IKEA, Heineken a další.
Podle všeho jsou ale jejich výrobky v Rusku běžně k dostání. Tamní úřady totiž povolily jejich prodej, a to i bez souhlasu uvedených společností. Produkty se přitom do země dostávají díky odkupu z třetích zemí jako je Čína, Indie nebo Izrael. „V Moskvě se ve vybraných obchodech taky znovu objevilo pivo plzeňského Prazdroje, který taky z Ruska odešel. Podle hebrejštiny na plechovce ho ruští obchodníci nakupují v Izraeli,“ popsal v reportáži pro Českou televizi Karel Rožánek.
Stejně tak, jako se mohou obyvatelé Moskvy napít plzeňského piva si mohou také zavolat z nejnovějšího modelu mobilního telefonu iPhone 14 od společnosti Apple. Kromě toho je prý běžné, že se v autorizovaných servisech nadále opravují vozy francouzské automobilky Renault, která v Rusku nová auta už neprodává ani tam nedodává náhradní díly. Servisům totiž stačí, aby si objednali originální díly z jedné ze zemí, která na Rusko neuvalila ekonomické sankce.
Situace je přitom neřešitelná. „Ruské společnosti vyhledávají tyto výrobky na vnějších trzích, kde je nakupují, a pak posílají do Ruska. Přitom platí všechny daně. Zboží je tak nakoupeno a dodáno zcela legálně,“ přiblížil pro ČT ekonomický analytik Eldar Murtazin. Země, které Rusko dosud nezačaly postihovat sankcemi k tomu nikdo fakticky přinutit nemůže. O občanech Ruska pociťujících dopady války, kterou jejich země vyvolala, si tak můžeme nechat zdát. Záběry na moskevskou mládež plačící před uzavřenými pobočkami amerických sítí rychlého občerstvení nemohou být ani zdaleka útěchou pro nás Čechy, natožpak pro Ukrajince. (JLJ)
názorně 
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.