Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena schválila rozsáhlý, ale kontroverzní projekt Willow. Projekt společnosti ConocoPhillips v dalších několika desetiletích bude zahrnovat těžbu ropy a zemního plynu na třech místech v aljašské Národní ropné rezervaci. V součtu by mělo jít až o 200 vrtů a podle odhadů by projekt mohl vyprodukovat až 180 tisíc barelů ropy denně.
Jak už to tak bývá, projekt má své zastánce i odpůrce. Zastánci argumentují tím, že se v oblasti vytvoří nová pracovní místa, zvýší se domácí produkce energie, sníží se závislost země na zahraniční ropě a zvýší se do regionu tok financí, ze kterých by následně mohly být dotovány služby, jako například zdravotní péče nebo vzdělání.
Odpůrci projektu Willow kritizují především jeho environmentální dopady nejen na aljašskou oblast North Slope, ale i na celou Zemi. Podle odhadů Bidenovy administrativy by totiž projekt vyprodukoval tolik ropy, že by se ročně uvolnilo až 9,2 milionu tun uhlíkového znečištění, které otepluje planetu. Takové množství odpovídá 2 milionům automobilů na benzinový pohon. Alarmující jsou i potenciální zdravotní dopady na tamější domorodé komunity a devastující důsledky pro přírodu a zvířata.
Všechno má svá pro a proti, a tak je komplikované posoudit, zda u projektu Willow převažují výhody či nevýhody. V každém případě se vzhledem k potenciálním dopadům na životní prostředí jedná o kontroverzní projekt.
Biden, oslavovaný jako první americký „klimatický prezident“, během své prezidentské kampaně v roce 2020 slíbil: „už žádné vrtání na federálních pozemcích, tečka“, loni podepsal přelomovou legislativu pro řešení globálního oteplování a varoval, že rostoucí teploty jsou „existenční hrozbou pro lidstvo“. Přesto se jeho administrativa rozhodla schválit jeden z největších projektů těžby ropy v USA za poslední desetiletí. Prezidentův souhlas tak svým způsobem poukazuje na jeho nekonzistentnost.
Rozsah projektu Willow je obrovský. Kolem 200 ropných vrtů, několik nových ropovodů, centrální zpracovatelský závod, letiště, štěrkový důl, a to všechno dlouho poté, co Mezinárodní energetická agentura varovala, že pokud se má svět vyhnout překročení teplotních prahů, které podle vědců uvrhnou planetu do stále nebezpečnějších veder, záplav, lesních požárů a dalších dopadů, nelze vybudovat žádná nová ropná a plynová pole.
Bílý dům se může hájit tím, že se nachází uprostřed matoucích a často protichůdných okolností. Například ruská invaze na Ukrajinu rozvířila globální energetické trhy a vyvolala tlak na vybudování nových exportních terminálů pro přepravu americké ropy a plynu evropským spojencům. Kritici však poukazují na to, že brutální realita klimatického systému Země neuznává politickou výhodnost ani budoucí dobré úmysly.
Pro všechny nové větrné a solární projekty, které podnítil návrh zákona o klimatu z loňského roku, a Bidenovu nadšenou propagaci elektromobilů je projekt Willow fackou od reality – projekt smaže snížení emisí, které v příštím desetiletí zajistí veškerý rozvoj obnovitelných zdrojů energie.