Více než rok války, deset sankčních balíčků a stovky miliard eur zmraženého ruského majetku. Západ musí co nejrychleji přijít na způsob, jak peníze oligarchů využít k obnově Ukrajiny.
Stále ještě není jasné, jak vysoká bude celková daň, kterou si ruská agrese na Ukrajině vybere. Odhady Světové banky mluví o obrovských lidských a ekonomických dopadech včetně téměř 2 milionů poškozených domů, více než pětině zničených veřejných zdravotnických zařízení, a nejméně 9 655 potvrzených mrtvých civilistů včetně 461 dětí.
Půl bilionu eur. To je zhruba částka, na kterou by západní svět měla vyjít poválečná obnova Ukrajiny. Je třeba říct, že jednotlivé odhady se mění s tím, jak se konflikt vyvíjí. Ať už to ale bude o sto miliard méně nebo více, už teď je jasné, že půjde o enormní sumu. Opět se proto do veřejného prostoru vrací záměr využít k obnově Ukrajiny zmražený a zabavený ruský majetek.
„Zablokovali jsme 300 miliard eur z rezerv ruské centrální banky a zmrazili jsme 19 miliard eur z peněz ruských oligarchů,“ řekla loni v listopadu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. V Česku Finanční analytický úřad zmrazil ruská aktiva v hodnotě zhruba deseti miliard korun. Jednoduchými propočty lze tedy dojít k tomu, že právě zde by mohl Západ najít úměrný zdroj k financování obnovy země. To by mohlo pomoci nastartovat ekonomiku, vytvořit pracovní místa a celkově zlepšit válkou zlomenou životní úroveň Ukrajinců.
Jak to zrealizovat ale zatím nikdo neví. Evropský expert na sankce, bývalý generální tajemník Evropské komise a vysoký diplomat EU David O’Sullivan v nedávném rozhovoru řekl, že „co lze nakonec se zmrazenými nebo imobilizovanými aktivy udělat, je velmi složitá právní a technická debata. Ještě jsme se nedostali na její konec.“ Podobné výroky přicházejí i z USA.Americká ministryně financí Janet Yellen při své návštěvě Kyjeva uvedla, že Rusko by mělo uhradit náklady za škody způsobené invazí na Ukrajinu, ale že existují „významné právní překážky“ pro zabavení velkých zmrazených ruských aktiv.
Aktuální právní výklad je takový, že pokud se jedná o výnosy z trestné činnosti, je možné tyto peníze zabavit a použít. Pokud taková definice chybí, pak je možné tento majetek pouze na nějakou dobu zmrazit. To ale znamená pouze zablokování finančních prostředků nebo majetku dané osoby. Jednotlivé státy pak s tímto majetkem nemohou nijak nakládat. Naopak mají povinnost se o zmražený majetek starat a udržovat ho v původním stavu. Jednotlivým státům tak vznikají vysoké náklady za údržbu opuštěných ruských jachet, vil a bankovních kont. Jako ukázku lze uvést případ, o kterém informovala v listopadu agentura Bloomberg. Údržba opuštěné superjachty kotvící v americkém San Diegu stojí daňové poplatníky deset milionů dolarů ročně.
Evropská unie, USA a celý západní svět teď proto hledá legální způsob, jak tento zmražený majetek zabavit. Evropa začala v listopadu směrnicí, kterou zařadila obcházení sankcí na seznam evropských zločinů. To by v budoucnu mohlo otevřít cestu k zabavování majetku ruských bank či oligarchů. Ihned po schválení se ale objevily právní analýzy, které upozorňovaly na to, že ani po schválení směrnice nebude jednoduché jmění oligarchů či bankovních ústavů konfiskovat a budou hrozit dlouholeté právní spory. Tomu se chtějí státy logicky vyhnout.
Podle právníků je nutné zvážit dvě obtížné otázky: zda by zabavení bylo v souladu s ústavou; a pokud ano, zda by takové jednání vystavilo Západ riziku porušení mezinárodního práva. Čím více je totiž mezinárodní právo považováno za postradatelné, tím těžší může být jeho využití k prosazení kolektivních norem chování – včetně těch, které porušilo Rusko, když napadlo Ukrajinu.
Politickou vůli a všeobecnou shodu máme. Teď je nutné co nejdříve najít legální a spravedlivý způsob, jak to provést. Podle vládního zmocněnce pro obnovu Ukrajiny Tomáše Kopečného by právní nástroj na konfiskaci zmraženého ruského majetku mohl být na světě v rámci několika měsíců. Státy by pak snad mohly přestat vyhazovat veřejné peníze za mytí ruských jacht, a naopak investovat zabavené prostředky tam, kde je to nejvíce potřeba – na Ukrajině.
Štěpán Svoboda
názorně 