Není vůbec v rozporu, recyklace prostoru

Za stolem v kanceláři sedí postarší manažer a přes telefon řeší s kolegou firemní záležitosti. Pohoda, klid. O pár desítek metrů dál nakupuje mladá žena v drogerii potřeby do domácnosti. Pohoda, klid. Jen málokoho v tu chvíli napadne, že před čtyřiceti lety na tomto místě burácely mašiny a strojírenská výroba jela naplno. To je však už dávno minulost.

Jedním z projevů hospodářského rozvoje je mimo jiné i výstavba výrobních prostor, zemědělských ploch a další infrastruktury. Přestože mnohé slouží dodnes, prakticky všude po České republice se dají nalézt objekty nebo areály, z nichž vyprchal téměř všechen život a dnes už pouze chátrají.

Se vnikem „brownfieldů“ (tak se takovým opuštěným prostorám říká), vyvstává jednoduchá otázka: „Co s nimi?“ Fenoménem posledních let je přitom snaha o jejich co možná největší využití.

Pec nám spadla

Zejména ve větších městech má takový bývalý tovární areál často potenciál. Zřídíte-li si například kavárnu v místě, které s sebou nese zcela zřetelný odkaz strojírenské výroby, může váš podnik dýchat zvláštní a naprosto jedinečnou atmosféru. Můžete zkrátka nabídnout něco navíc.

Nakonec tedy z toho těží „obě strany“. Nový majitel prostor má k dispozici nástroj, kterým může oslovit potenciální návštěvníky, přilákat je k sobě. Případně si vytvořit stálou klientelu, jestliže jde o restaurační či jiné podobné zařízení.

Pro objekt jako takový je pak samozřejmě dobře, když má nějaké další praktické využití. Je to vlastně taková recyklace. Díky tomu, že lidé dokážou najít novou funkci pro tato opuštěná místa, se šetří prostor. Zeměkoule není nafukovací a musíme umět využít i místa, jejichž první hospodářský význam už pominul.

Upeč třeba chleba, postav třeba zeď

Rozsáhlým prostorem, kterého se toto téma týká, je tovární areál ve Zlíně, tzv. Svit. Průmysl z něj nikdy nezmizel, vlastně ho tam ani dnes není málo, přesto se stále častěji draly na povrch otázky: „Co s ním? Co s těmi objekty, které jsou dnes prázdné?“ V současnosti se tato část města pozvolna revitalizuje a celý prostor začíná dostávat nový šmrnc. Směr, kterým se Svit vyvíjí, je chvályhodný, přesto však v lecčems nedokonalý, nedotažený.

Kromě služeb a částečně i kultury se do areálu stěhují zejména obchody a kanceláře. Ovšem na tak malé město, jakým Zlín je, začíná být obchodů až příliš. A vznikají stále nové. Nabídka je sice pestrá, ale hledat klientelu bude pořád těžší. Navíc se příliš nelepší dopravní dostupnost. Svit stále není schopen pojmout větší množství dopravy, úroveň silnic a počet parkovacích míst má rezervy a zavedení jedné linky městské hromadné dopravy je zatím spíše symbolickým řešením.

Oživení Svitu, to je v této chvíli sázka na konzum. Do budoucna se proto určitě vyplatí investice do méně ziskových projektů, které však areál ještě více zvelebí. Pokud se podaří přimět obyvatelstvo, aby zde trávilo i svůj volný čas, ožije prostor naplno. Možnosti jsou přitom různé, co třeba nějaké cyklostezky, park, sportovní areál nebo větší koncertní sál?

Když dva dělají totéž, není to totéž

Jiným příkladem je pražský Karlín. Někdejší průmyslová čtvrť v minulých letech prošla proměnou a řada výrobních hal a podobných objektů získala nový nádech a především novou funkci. Ve srovnání se zlínským Svitem je Karlín mnohem lépe dopravně dostupný a díky lidem žijícím v této lokalitě i živější.

Nezpochybnitelnou výhodou je pak také „faktor Praha,“ neboť město s více než milionem obyvatel nabízí logicky lepší hospodářský potenciál a větší kupní sílu než malé (byť krajské) městečko s pětasedmdesáti tisíci obyvateli. Nové kanceláře, ale také třeba rozsáhlý newsroom nebo multifunkční prostor pro setkávání lidí na kulturních, společenských či jiných událostech se zdají být dobrým nápadem pro tuto lokalitu.

Taktika „spálené země“?

V některých případech by možná bylo finančně výhodnější prázdné prostory zcela zlikvidovat a postavit místo nich nové. Ovšem recyklace, která se často nabízí jako možná alternativa, má své kouzlo. Povedená revitalizace s sebou přináší nádech originality, který učiní prostor zajímavým a přitažlivým.

Tak jako tak, využití starých prostor, ať už proběhne jakkoliv, je jednoznačně lepším řešením než po sobě zanechávat „spálenou zemi“. Zároveň je však nutné počítat se skutečností, že každý objekt či areál je originál a má za sebou jinou historii. Investor by se měl dobře rozmyslet, čím danou lokalitu oživí. Ne všude se hodí jen kanceláře, stejně jako ne každému prostoru pomůžou jen obchody. Nastolený směr je správný. Pokračujme tedy v něm a nezapomínejme u toho i přemýšlet.

Vojtěch Jurák

Foto: flickr.com